top of page

Inovativní biobanking pro každého

  • Obrázek autoraNEXTEOM

Jak staří opravdu jsme?




Ze všech lidských neduhů má nepochybně nejdelší průběh stárnutí. Trvá vlastně celý život, od narození až do smrti.“

Robert J. Meltzer


Od narození neustále stárneme. Během prvních zhruba 20 let je tento proces provázený zlepšováním schopností jak fyzických, tak psychických. Později většinou začneme být sužováni postupným zhoršováním kvality našich fyzických a mentálních schopností. Se stárnutím býváme v zásadě smířeni jako s jakousi přírodní daností, která je dokonce nutná a potřebná – je přece potřeba udělat na světě místo novým generacím. Na druhé straně většina z nás touží po co nejdelším zdravém životě, zvláště když čas od času vidíme v televizi stoleté lidi běhající maratón nebo slavící svatbu.

Stárnutí je spojeno se zvýšenou četností řady chorob – kardiovaskulárních, neurodegenerativních, autoimunitních, metabolických či nádorových. Jsou tyto choroby příčinou, nebo důsledkem toho, čemu říkáme stárnutí? Není stárnutí spíše jakási komplexní choroba, které by se dalo předcházet a která by se dala léčit? Mohli bychom tak dosáhnout výrazného prodloužení života ve zdraví. Přece jen by se ale asi nedalo zabránit nevyhnutelnému opotřebování našich buněk, tkání a orgánů a úmrtí na celkovou „sešlost“ organismu. I ta by se ale asi dala čím dál více odsouvat zdravým životním stylem a využitím pokroků regenerativní medicíny, tkáňovými a orgánovými náhradami. Ačkoli se zdá, že máme biologicky nastavený maximálně dosažitelný věk (něco kolem 120 let), je docela možné, že bychom jej mohli výrazně posunout, podobně jako můžeme aktivními opatřeními prodloužit životnost aut, jimiž jezdíme. Samozřejmě bychom asi stáli pouze o prodloužení zdravého, plnohodnotného života, nikoli o jeho prodlužování za cenu chronické nemohoucnosti a demence, jak tomu doposud velmi často je.

Ačkoli tyto úvahy vypadají jako trochu bláznivé fantazie, rychlé pokroky biomedicínského výzkumu nás k takovým nadějím do značné míry opravňují. Jaké jsou vlastně příznaky, „biomarkery“ stárnutí? Některé jsou zřejmé (vrásky, šedivění vlasů, opotřebení kloubů, ztráta svalové síly), jiné skrytější, ale o to důležitější (úbytek některých typů buněk, poruchy DNA v jejich jádrech, úbytek nebo naopak nadbytek některých bílkovin v krvi).

Naději na to, že se stárnutím je v principu možno úspěšně bojovat, vzbuzuje skutečnost, že kromě našeho neovlivnitelného chronologického věku nepochybně existuje to, čemu už několik desetiletí věda říká „biologický věk“ - tedy věk daného jedince odpovídající zdravotnímu stavu průměru vyššího, nebo naopak nižšího chronologického věku populace. A ten se od toho chronologického může i dost výrazně lišit – pozitivně i negativně. Důležité je, že nižší biologický věk koreluje mimo jiné s nižším rizikem nádorových onemocnění. Pokud se budeme snažit vhodnými úpravami životního stylu a jinými preventivními opatřeními snížit svůj biologický věk tak, aby byl třeba i o více než 10 let nižší než ten chronologický, může nám to výrazně prodloužit dobu dožití v dobrém zdravotním stavu. Zásadní pro to samozřejmě je, abychom měli spolehlivé informace o vývoji svých zdravotních parametrů v čase – a na to je právě zaměřen projekt BloodCloud.

Fascinující jsou perspektivy možného omlazování stárnoucího organismu. Již dnes z výzkumných studií víme, že v krvi mladých experimentálních zvířat existují látky, které po aplikaci zvířatům starým je výrazně omladí. A známe i umělé látky, které mají podobné účinky. Je prakticky jisté, že v relativně blízké budoucnosti tyto objevy po příslušných klinických studiích, optimalizaci a po odstranění nepříznivých vedlejších účinků začnou být prakticky využívány u lidí. Není přehnané očekávat, že to přinese podobně převratné změny jako nynější dramatické výsledky objevů na poli umělé inteligence.

Již nyní existují dobře definované charakteristiky a metody určování biologického věku, a hlavně stále více víme i o způsobech jeho ovlivňování. Záleží přitom samozřejmě velice na genetických faktorech – právě tak, jako životnost a dobrá funkčnost automobilu záleží na kvalitě materiálů, z nichž je vyroben. Ale právě tak jako můžeme životnost automobilu výrazně ovlivňovat péčí, kterou věnujeme pravidelným technickým prohlídkám a kvalitě používaných provozních kapalin, můžeme náš biologický věk ovlivňovat péčí o své zdraví, sledováním časového průběhu zdravotních parametrů a včasnou léčbou počínajících nemocí. Je dobré udělat vše pro to, abychom tyto očekávané blahodárné výsledky byli připraveni plně využít.


30 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page